Reportáže
Reportáž Petra Madurkaye
Zápisky z Budapešti,
Vím, byl to jen kontinentální závodíček, s
bídou Evropského formátu, který se s Mistrovstvím Galaxií v Licoměrsku
vůbec nedá srovnávat, ale přesto si dovolím pár postřehů z tohoto
lokálního klání….
Soutěž se konala v centru Budapešti v areálu
výstaviště. Vzhledem k tomu, že současně zde probíhala velká výstava
zbraní chladných i palných plus příslušné doplňky pro lov i boj, k tomu
výstava jachet s luxusními doplňky v podobě terénních a sportovních aut
či výstava psů, bylo o zábavu skutečně postaráno a každý si ve volných
chvílích vybral to své.
Z původního limitu 180ti střelců bylo
nakonec něco přes 300 účastníků, takže se střílelo doslova od rána do
večera celé dva dny. Nicméně je třeba pochválit organizátory za
přípravu, vše fungovalo jak mělo. Vlastní závod byl pro nás dost
nezvyklý a to nemyslím jenom umělé osvětlení a střechu nad hlavou, či
teplo a absenci větru. Například v bezprostřední blízkosti exhibiční
části okruhu probíhaly současně soutěže ve vábení zvěře, hraní na lesní
roh, či vaření + tisíce návštěvníků výstaviště.. Střílelo se ve dvou
halách, postavené byly dva okruhy po 24 zvířatech. V hale určené pouze
pro lukostřelbu byl postaven jeden a půl okruhu a zbylá půlka byla v
sousední největší hale, ve které probíhala výstava zbraní. Tato část
parkuru sloužila zároveň jako lukostřelecká exhibice pro běžné
návštěvníky výstaviště. Každý okruh se střílel ze čtyř postů, vždy šest
zvířat najednou v pětiminutovém limitu. Skupiny byly po šesti střelcích a
stříleli vždy tři najednou. Střílet na zvířata se muselo podle určeného
pořadí a pořadatel si dal záležet, aby hodně střídal vzdálenosti, když
už neměl k dispozici převýšení či terénní vlny. Každý den jeden okruh a
na závěr pro nejlepších šest v každé kategorii finále, které se střílelo
stejně jako závod, vždy tři střelci podle pořadí najednou z jedné mety
na šest zvířat za pět minut a finíto…
Ještě něco k výkonům. Naprosto
excelentní výkon podal v naší kategorii TRRB Ferenc Molnár a potvrdil
tím svojí pozici aktuálního mistra světa. Když pominu jeden aut (podle
mne si ho střelil schválně, abychom si nemysleli, že je UFO), nedal za
celou soutěž jedinou ránu mimo zónu a i těch osmiček měl poskrovnu. Celé
to završil ve finále, kdy neopustil desítku a po zásluze vyhrál. Jeho
střelecký styl je úžasný na pohled, precizně provedené předmíření a
nátah zakončený čistým vypuštěním šípu. Vždy stejně jako stroj, s
absolutní jistotou a nadvládou nad lukem i cílem. No, prostě MISTR…
Pěkným překvapením byl výkon Petra Málka. Petr je střelec z SK a bratr
Ľuba Málka, kterému mimochodem anulovali první soutěžní den z důvodu
zbytkového alkoholu v krvi! Budiž to varováním pro všechny alkoholu
chtivé zahraniční střelce v Maďarsku!! Takže žádné ranní pivsony před
závodem. Kdo pojedete v srpnu na MS HDH do Sopronu, musíte s
alkoholtestrem před závodem i při závodě počítat!! No zpátky k Petrovi.
Podával velmi vyrovnaný výkon po celou dobu soutěže včetně finále a
zaslouženě skončil třetí. Moje maličkost podala naopak poměrně
nevyrovnaný výkon završený poslední ranou ve finále do zástěny místo do
zvířete, kterou jsem si zpečetil zasloužené bramborové umístění… Ještě
že jsem měl sebou manželku a syna, takže jsme nakonec neodjížděli bez
medailí. U Ostenů to dopadlo velmi podobně a čest rodiny skvělým výkonem
zachránila Jituš. Nakonec celá libichovská výprava se rvala jako stádo
lvů včetně světoznámého pokladníka Pepy, takže si odváželi do své vísky
tři cenné kovy.
Na závěr mohu říci, že celá soutěž ve mne zanechala
velmi příznivý dojem a mohu ji doporučit všem střelcům, kteří chtějí
zažít něco nového ve 3D střelbě.
Petr